Brněnský deník, str. 2, 29. září 2011
Nemá ještě hotové laboratoře, nevlastní důležité přístroje, nepřijal ani plný počet vědců. Přesto je už Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně v provozu. Týmy z partnerských institucí totiž už začaly s výzkumy. Do tří let se má přes šest set vědců přestěhovat do laboratoří v pěti nových budovách za víc než jeden a půl miliardy korun.
Brno – Johan Gregor Mendel odhalil základy dědičnosti a zapsal tak nesmazatelně Brno do historie vědy. K objevu mu stačil kousek záhonu v Augustiniánském klášteře na Starém Brně, kde křížil hrách. Současným vědcům už ale kousek půdy nestačí. Potřebují moderní laboratoře a složité přístroje. Tomu, aby věda v Brně nezůstala jen historií, má pomoci vznikající Středoevropský technologický institut CEITEC za víc než pět miliard korun.
Institut sice ještě nemá ani jednu novou budovu nebo laboratoř, přesto už v pondělí začal svůj provoz zahajovací vědeckou konferencí. Na ní vědecké týmy, které zatím bádají na pracovištích univerzit či ústavů, představily své projekty. „Jedinečností institutu je těsné propojení výzkumu věd o živé přírodě s oblastí pokročilých materiálů. Díky projektu se navíc spojí vědecké týmy, které pracují na jednotlivých univerzitách, s úplně novými. Ty je mají plynule doplňovat do roku 2014, kdy budou hotové nové budovy,“ vysvětlil výkonný ředitel institutu Tomáš Hruda. Dodal, že nových budov vznikne pět a vyrostou v kampusech Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně.
Nejdřív se začnou stavět čtyři budovy v areálu pod Palackého vrchem, kde sídlí brněnská technika. „Začátek byl původně naplánovaný na konec září. Trochu se to pozdrželo, ale stavět začneme nejpozději do konce roku, tak aby v roce 2014 byly budovy hotové,“ informovala mluvčí institutu Petra Střítecká. V novém areálu vzniknou kromě kanceláří tři sdílené laboratoře. Další budovou institutu bude oválný pavilon se sedmi sdílenými laboratořemi. „Stavba se napojí na budovy univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. Výběrové řízení na ni vyhlásíme v dohledné době,“ dodala Střítecká. V této budově bude zbylých sedm sdílených laboratoří institutu. Stavby včetně pozemků spolknou jeden a půl miliardy z celkového rozpočtu projektu, který přesahuje pět miliard korun. „Nejdražší položkou jsou vědecké přístroje. Na ty padne částka vyšší než 2,7 miliardy,“ uvedl ředitel Hruda. Vůbec nejdražší přístroj, takzvaný spektometr nukleární magnetické rezonance, bude stát přes 140 milionů korun. Těchto přístrojů je na světě jenom pět.
Na projektu CEITEC se podílejí čtyři brněnské vysoké školy – Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita. Kromě nich ještě dva vědecké ústavy – Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.
Peníze instituce získaly společně z operačního programu Evropské unie pro Výzkum a vývoj pro inovace. „Společným evropským cílem je investovat do vědy a vývoje alespoň tři procenta rozpočtu. Česká republika na tom není špatně v porovnání s novými členskými zeměmi, ale oproti třeba Skandinávii, nebo Spojeným státům americkým má co dohánět,“ řekl vedoucí českého zastoupení Evropské komise Jan Michal.
Kromě vědců mají o využití plánovaných laboratoří zájem i soukromé firmy. „Máme zatím nasmlouvanou spolupráci s asi dvěma stovkami společností, které chtějí využívat naše výsledky,“ uvedl rektor Vysokého učení technického Karel Rais. Institut si tak podle něj má díky této spolupráci přijít na víc než jeden a půl miliardy korun.
Na projektu začaly vysoké školy pracovat v roce 2004. Dotace na jeho stavbu schválila Evropská komise letos v červnu. Do roku 2014 v něm najde práci asi šest set vědců a dvanáct set studentů.
***
nejzajímavější fakta
Nejdražší přístroje:
- spektometr nukleární magnetické rezonance, je jich zatím pouze pět na světě, předpokládaná cena 145,5 milionu korun
- celkem bude v institutu CEITEC 671 vědeckých přístrojů, 18 jich bude dražších než 20 milionů korun
Nejzajímavější výzkumy:
- vývoj speciálního hydrogelu, který dokáže slepit naštípnuté kosti pomocí injekční stříkačky bez operace
- vývoj podkožního čipu, který změří životní funkce pacienta a na dálku informujelékaře
- chytré materiály, které v letadlech sami nahlásí svoji poruchu
Nejvíc vědců v programu:
- pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie – 151 výzkumných pracovníků (celkem 557 v sedmi programech)
Největší budova:
- oválný pavilon v kampusu Masarykovy univerzity
- má rozlohu 11 000 metrů čtverečních
- bude v něm 7 z plánovaných 10 sdílených laboratoří institutu CEITEC
Foto popis| NA ZAHÁJENÍ. Pondělní zahajovací konference Středoevropského technologického institutu CEITEC v kampusu Masarykovy univerzity v brněnských Bohunicích se zúčastnil i premiér České republiky Petr Nečas (nahoře uprostřed). Vědecké týmy, které už jako součást institutu pracují, tam také představily své projekty. Poprvé se s nimi mohl seznámit každý, kdo měl zájem.
Foto autor| Foto: Deník/Attila Racek
Region| Jižní Morava
Publikováno| Brněnský deník; Jihomoravské téma; 02
Publikováno| Vyškovský deník; Jihomoravské téma; 02
Publikováno| Břeclavský deník; Jihomoravské téma; 02
Publikováno| Blanenský deník; Jihomoravské téma; 02
Publikováno| Hodonínský deník; Jihomoravské téma; 02
Publikováno| Znojemský deník; Jihomoravské téma; 02
EVROPSKÁ UNIE
