Svět, 31.3.2010
Rozhovor s Tomášem Hrudou, ředitelem projektu CEITEC
Ambiciózní projekt CEITEC má přivést do Brna špičkové vědce i nejmodernější techniku. Ačkoli se nachází teprve v počátcích a momentálně čeká na rozhodnutí o své budoucí existenci, zeptali jsme se na jeho zamýšlenou podobu i cíle ředitele projektu Tomáše Hrudy.
* O co přesně v projektu CEITEC jde?
Budujeme špičkové vědecké centrum světové kvality, kde se zaměříme na oblast věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Naším cílem je poskytnout nejlepším vědeckým pracovníkům přístup k moderním laboratořím a nejnovějším technologiím. Jedná se zejména o oblast přírodních věd, biologie, fyziky a chemie, včetně interdisciplinárních oborů.
* Čím má být jedinečný?
Vizí CEITEC je zvýšit kvalitu života a zdraví člověka právě díky synergickým propojením technických a netechnických oborů do jednoho centra, o což se v České republice dosud nikdo nepokusil. Aktuální rozpočet centra dosahuje šest a půl miliardy korun s tím, že na přístrojové vybavení a technologie jsou určeny téměř čtyři miliardy. Na laboratoře, které vyrostou v Univerzitním kampusu Bohunice a v areálu VUT Pod Palackého vrchem, jsou určeny miliardy dvě.
* Proč by měl mít šanci na úspěch právě v Brně?
Brno je pro vybudování centra vědecké excelence dobrou volbou hned z několika důvodů. Pouze málo měst (i v celosvětovém měřítku) má k dispozici zázemí přírodovědeckých, medicínských, technických a navíc veterinárních a farmaceutických univerzit a výzkumných pracovišť. Brno má osmdesát tisíc vysokoškoláků, což je jistou zárukou pro budoucnost. A podstatné je i zázemí nejen fakultních nemocnic, které mají obecně velmi dobré renomé, ale i historické zaměření regionu do oblastí biotechnologií, nanotechnologií a strojírenství obecně.
* Je projekt propojený s jinými tématicky podobnými aktivitami města?
Rozhodování zjednodušila i jasně definovaná Regionální inovační strategie, kterou město Brno a Jihomoravský kraj dává najevo dlouhodobý záměr významně podporovat inovace a vědu a výzkum. Tato strategie má již své výsledky a vybudovaná infrastruktura v podobě biotechnologického inkubátoru, technologických inkubátorů, zázemí Jihomoravského inovačního centra a mnohých dalších poskytne CEITECu platformu, o které bychom si v jiných regionech mohli nechat pouze zdát.
* V jakém stádiu se nyní nacházíte?
Koncem loňského roku, přesně 13. listopadu, jsme ministerstvu školství předložili projektovou žádost, čítající více než tři tisíce stránek. Z toho je, myslím, zřejmé, že projekt CEITEC nevznikl za několik měsíců, ale byl připravován několik let. V lednu jsme se dozvěděli, že projekt úspěšně prošel formálním hodnocením i posouzením aplikačního potenciálu. Během března bude následovat mezinárodní hodnocení a v dubnu nastanou negociace. V případě, že se ministerstvo školství rozhodne projekt podpořit, pak jako velký projekt, tzn. projekt nad 50 mil. eur, budeme potřebovat souhlas Evropské komise, který bychom mohli získat do konce roku.
* A horizont dalších fází projektu?
Od začátku roku 2011 začneme s fází realizace, tedy s prvními projekty, stavbami, nákupem přístrojového zařízení a technologií. Ta bude trvat až do roku 2015. V letech 2016 až 2021 bude následovat fáze udržitelnosti, kdy bude muset CEITEC dokázat, že je schopen ekonomicky zajistit fungování centra.
* Právě aplikovaný výzkum a tedy i propojení s komerční sférou, vývojem a výrobou je zásadní, můžete už nyní odhadnout odezvu a odhalit některé z partnerů?
Byli jsme příjemně překvapeni zájmem českých i nadnárodních společností o spolupráci s CEITECem. Jsme v kontaktu s více než 200 firmami a registrujeme potenciál smluvního výzkumu přesahující 1,6 miliardy korun v prvních pěti letech. Rádi bychom některé společnosti jmenovali, ale je to velmi obtížné. Nejzajímavější formy spolupráce jsou neveřejné, z důvodu jednání o možných společných výzkumných projektech a s tím spojenými konkurenčními výhodami na straně firem. Jedná se ale o významné nadnárodní firmy, působící nejen v Brně, ale i jinde v EU a USA. Spolupracujeme však i s malými a středními inovativními firmami z regionu i mimo něj. Měření vzorků nanostruktur pomocí metody LEED. Obsluha přístrojů je komplikovaná a vyžaduje dlouholetou praxi. Nanotechnologické laboratoře projektu CEITEC počítají s komerčními zařízeními, která požadavky na obsluhu minimalizují
* Chcete dostat do Brna mezinárodní vědeckou elitu – jak?
Kromě již zmíněné špičkové infrastruktury a technologií chceme nabídnout i podmínky běžné ve světových výzkumných centrech, tj. nezávislé hodnocení vědecké excelence a vytváření skvělých podmínek pro ty nejlepší z nejlepších. Nepředpokládám samozřejmě, že se k nám budou hlásit davy mezinárodních vědců již v prvních letech fungování centra. Naše výsledky by ale měly postupně dosahovat světové úrovně, a tím pádem i samotné jméno CEITEC by mělo být za několik let zárukou prestižního zaměstnavatele.
* Takže vaše prognózy…
Již ve střednědobém horizontu očekáváme zvýšený zájem o možnost působit v CEITECu, a to ze strany nejlepších studentů a vědců nejen z ČR. Všechny klíčové pozice budou obsazovány na základě otevřených mezinárodních výběrových řízení. Situaci nám dost zjednodušuje i už existující iniciativa Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, zaměřená na podporu nadaných studentů a s tím spojený příliv zahraničních vědců do regionu (SoMoPro).
* Jména se od vás asi ještě nedozvíme, přesto – můžete naznačit, která kritéria rozhodují a kterým směrem se zaměříte?
Rozhodujícími kritérii bude jednoznačně vědecká kvalita a kvalita projektů, na kterých námi vytipovaní vědci pracují, nikoli národnost nebo snad geografi cká poloha. Ti, s nimiž počítáme na klíčové pozice v CEITECu, momentálně působí na prestižních institucích, zejména v západní Evropě a USA. Ve chvíli, kdy budeme mít projekt schválený, se s vámi velmi rádi o jména světového formátu podělíme. Nyní to považuji za předčasné, přestože máme k dispozici písemné přísliby budoucí spolupráce.
* Kdo garantuje odbornou stránku celého projektu?
V období přípravy zajišťovali a stále zajišťují odbornou stránku projektu CEITEC dva vědečtí ředitelé. Profesor Jaroslav Koča (MU Brno) v oblasti věd o živé přírodě a profesor Radimír Vrba (VUT Brno) pro oblast pokročilých materiálů a technologií. V blízké budoucnosti, v rámci nové organizační struktury, počítáme pouze s jedním vědeckým ředitelem. Ten bude vybrán na základě otevřeného mezinárodního konkurzu a dá se předpokládat, že přijde právě z některé z prestižních zahraničních vědeckých institucí. Nad nezávislostí a kvalitou bude dohlížet také vědecká rada, složená výhradně z nezávislých zahraničních odborníků. Ti by měli také hodnotit předložené vědecké plány a současně výsledky z výzkumu a vývoje.
***
Chceme zvýšit kvalitu života a zdraví člověka díky propojení technických a netechnických oborů do jediného centra
VÍTE ŽE?
Partnery projektu CEITEC jsou Masarykova univerzita (MU Brno), Vysoké učení technické v Brně (VUT Brno), Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Akademie věd ČR (Ústav fyziky materiálů a Ústav přístrojové techniky) a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.
Výzkumné projekty
CEITEC zahrnuje 9 výzkumných programů: Molekulární medicína, Neurovědy, Biomedicínské technologie, Molekulární veterinární medicína, Strukturní biologie, Genomika a proteomika rostlinných systémů, Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, Pokročilé materiály a Pokročilé komunikační a řídicí technologie. Centrální laboratoře budou z důvodu maximalizace spolupráce soustředěny pouze do dvou lokalit: kampusu Masarykovy univerzity v Brně – Bohunicích a v sousedství areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem v Brně – Králově Poli. Laboratoře v kampusu by se měly orientovat na přírodní vědy a medicínu, mohou přitom těžit z blízkosti Fakultní nemocnice Brno a biomedicínského inkubátoru.
KDO JE? Tomáš Hruda
Vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě v Praze. Svoji profesní kariéru zahájil jako projektový manažer ve státní agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Řídil např. významný investiční projekt příchodu automobilek Toyota a PSA Peugeot Citroën do České republiky. Později se přesunul do Japonska, kde působil jako ředitel tamější pobočky CzechInvestu. Po návratu byl jmenován generálním ředitelem agentury a zodpovídal tak za podporu podnikání, inovací a příliv zahraničních investic. Následně působil v bankovním sektoru a od počátku roku 2009 zastává pozici ředitele projektu CEITEC.