Hospodářské noviny, Věda, str. 6, 8. června 2011
Ta výzkumná místnost připomíná spíše kapli. Pod kopulovitým stropem, za těžkými dveřmi, stojí metr a půl vysoký bílý válec, od kterého vede spousta kabelů. Je to spektrometr, pomocí kterého biologové v Brně zkoumají ty nejniternější procesy v molekulách a buňkách. Spektrometr nabízí takové rozlišení, které umožňuje zkoumat změny v bílkovinách a proteinech.
Jinde ve střední nebo východní Evropě takové zařízení není.“Můžeme například zkoumat, jak přesně se v lidském organismu chovají alergeny a jak se jim bránit. Žádný jiný přístroj nám neumí dát tak ucelený obrázek,“ popisuje vědec Josef Houser. Testování jednoho vzorku, včetně přípravy a vyhodnocení, biologům trvá půl roku.
Se spektrometrickou biologií mají v Brně velké plány. Plánují nakoupit nejmodernější přístroje za zhruba 728 milionů korun, včetně lepší verze spektrometru – ta vyjde na 291 milionů.. Chtějí také angažovat špičkové odborníky ze zahraničí, kteří se prý už sami hlásí. „Budeme tak moci zkoumat ty nejsložitější systémy v molekulách. Zařadíme se po bok špičkových západoevropských center,“ říká profesor Vladimír Sklenář.
Investovat stamiliony do přístrojového vybavení si brněnští biologové mohou dovolit pouze díky tomu, že se jejich laboratoř zařadí pod nově vznikající vědecké centrum CEITEC. Za podpory fondů EU vyroste v Brně v roce 2015.
Středisko, za jehož vznikem stojí čtyři brněnské univerzity a dva ústavy Akademie věd, se připravuje od roku 2004. Minulý týden mu Evropská komise přiklepla dotaci ve výši 5,2 miliardy korun. Jen na vybavení laboratoří špičkovými přístroji půjde více než 2,7 miliardy.
V brněnském centru se mají unikátně propojovat vědy o živé a neživé přírodě, tedy například biomedicína a nanotechnologie. Vědci tam budou vyvíjet například výzkumné vojenské roboty a nanoroboty nebo speciální hydrogely, které dokážou spojit nalomené lidské kosti pomocí injekční stříkačky. Vyvíjet se zde budou i lepší zubní náhrady z keramických a kovových materiálů.
Středisko bude nabízet firmám také výzkum „na klíč“. Výnosy z komerčního výzkumu by měly pokrýt zhruba patnáct procent provozních nákladů centra. „Je třeba si uvědomit, že žádné excelentní vědecké centrum na světě, ani Massachusetts Institute of Technology v USA, si není schopno na svůj provoz vydělat pouze komerčním výzkumem. Počítáme proto, že většinu peněz budeme shánět formou zahraničních vědeckých grantů,“ říká ředitel CEITEC Tomáš Hruda.
Problém s vědci
V centru bude pracovat 557 vědců, kteří budou sdruženi do 64 výzkumných skupin. Sehnat takové množství dobrých badatelů však může být problém. „Personální záležitost je v projektu vůbec nejsložitější. Úspěch zatím nemáme zaručen stoprocentně. Řada lidí, které oslovujeme, odmítá,“ říká rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais.
Středisko plánuje, že si část vědců stáhne právě z brněnských univerzit a ústavů Akademie věd. „Máme zajištěné klíčové lidi z ústavů a univerzit, to jsou asi dvě nebo tři stovky lidí. To je to jádro, které tam bude pracovat. Pak se chceme zaměřit na výběr kvalitních doktorandů,“ upřesňuje rektor Rais. Vychovávat více kvalitních doktorandů než nyní chce i Masarykova univerzita.
Vědci přetažení do centra CEITEC však zase budou chybět univerzitám a výzkumným ústavům. „Samozřejmě že fakulty říkají, že vědci krátkodobě chybět budou. Univerzita je ale živý organismus, a musí se přizpůsobit,“ dodává Karel Rais.
CEITEC v číslech
5,2 miliardy korun dá Evropská unie na vybudování centra CEITEC.
2,7 miliardy korun z této dotace půjde na nejmodernější přístrojové a laboratorní vybavení
557 vědců sdružených do 64 výzkumných skupin má dohromady pracovat v brněnském centru.
10 sdílených laboratoří bude v centru CEITEC. Půjde o pracoviště vybavená nejdražšími technologiemi, která si budou moci pronajmout firmy nebo jiné vědecké ústavy.
EVROPSKÁ UNIE
