Zpravodajství ČTK, 7. června 2011
Brno 7. června (ČTK) – Špičkově vybavený Středoevropský technologický institut (CEITEC), který v příštích třech letech vyroste v Brně, bude mít pro celý region ekonomický přínos. Farmaceutické a strojírenské firmy již nyní poptávají výzkum, vzdělávání odborníků a pronájem zařízení za více než 1,6 miliardy korun. V moderních laboratořích bude téměř 700 přístrojů a zařízení, která využijí vědci i firmy z celé ČR i zahraničí, oznámili dnes novinářům představitelé institutu.
CEITEC může také podnítit vznik inovativních firem, nových pracovních míst a přilákat investory, kteří by do Brna přenesli svá vývojová pracoviště. „Vědeckotechnické parky mají tendenci soustředit se co nejblíže špičkovému základnímu výzkumu,“ uvedl rektor Vysokého učení technického Karel Rais. Institut chce získávat část peněz na svůj nákladný provoz z výzkumné spolupráce se soukromou sférou a mezinárodních grantů, ale neobejde se ani bez podpory z veřejných zdrojů.
CEITEC zaměstná asi 600 vědců, zkušenosti tam bude získávat asi 1200 studentů. Řada vědců a celých týmů přejde do institutu z brněnských univerzit. Další přijdou i ze zahraničí. „Výzkumné týmy a klíčové manažerské pozice již nyní obsazujeme uznávanými zahraničními odborníky,“ řekl výkonný ředitel institutu Tomáš Hruda. Zájem pracovat v CEITEC již podle něj projevily světové vědecké kapacity i úspěšní čeští vědci, kteří se konečně budou mít kam vrátit ze zahraničí.
Na vybudování CEITEC získaly brněnské vysoké školy asi 5,2 miliardy korun z EU. Institut spojuje bádání o živé přírodě a výzkum a vývoj pokročilých materiálů a technologií. „Síla CEITEC je právě ve spojení těchto dvou oblastí,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Mezi sedmi výzkumnými programy jsou například nanotechnologie, molekulární medicína a výzkum mozku a lidské mysli.
Výzkum se konkrétně zaměří například na vývoj podkožního čipu, který bude sledovat životní funkce pacienta a na dálku o nich informovat lékaře. Vědci chtějí vyvinout také biosenzory, jež umožní odhalit ranější stadium nemocí. Další výzkumná práce směřuje k úpravám povrchů pro rychlejší růst porušených nervových vláken.
Vědci chtějí zkoumat bezpečnost potravin, hledat nové způsoby očkování a vyvíjet metody rychlé identifikace bakterií, které umožní lékařům vybrat během pár minut nejvhodnější antibiotikum pro léčbu pacienta. Technická část výzkumu si klade za cíl například vývoj „chytrých“ materiálů pro letecký průmysl. Po zabudování do letadel dokáže takový materiál hlásit své defekty.
Laboratoře vyrostou v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích a v kampusu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem. Na budování institutu se podílí také Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd. Brno se tak výrazně zviditelní na mapě celoevropsky uznávaných výzkumných center.
Autor: Jan Tomandl
EVROPSKÁ UNIE
