E15, 23. května
Jeden z největších světových hráčů v oblasti elektronových mikroskopů, firma FEI, nedávno přesunul vývoj a výrobu jedné z řad rastrovacích mikroskopů z Holandska do své brněnské části. „Brněnský závod se tímto krokem stal nejvýkonnější jednotkou celé společnosti. Nyní se zde vyrobí přes padesát procent produkce FEI,“ říká generální ředitel FEI Czech Republic a viceprezident výroby FEI Jiří Očadlík.
Obecně existují zhruba čtyři kategorie. Transmisní, rastrovací a malé a velké mikroskopy se zkříženým svazkem. Všechny se pak dělí také dle své výkonnosti od základní řady po tu nejvyšší. V Brně vyrábíme celý sortiment rastrovacích mikroskopů, méně výkonné transmisní mikroskopy a celý sortiment mikroskopů se zkříženými svazky.
* E15: Můžete pro laiky přiblížit, co tyto mikroskopy dokážou a pro koho jsou určeny?
Bez nadsázky, i když dosti zjednodušeně je možné říci, že elektronové mikroskopy jsou nejvšestrannějšími přístroji pro pohled do mikrosvěta. Jejich využití je velmi široké, od materiálového výzkumu přes biologické aplikace až po nanoobrábění. Pomocí těchto přístrojů je dnes možné určovat chemické složení látek i jejich mikrostrukturu. Rastrovací přístroje analyzují povrchy vzorků, transmisní elektronové mikroskopy pomáhají analyzovat vnitřní strukturu vzorku až do rozlišení jednotlivých atomů. Přístroje se dvěma zkříženými svazky pak navíc kromě pozorování dokážou vzorek obrábět. Standardní jsou dnes navíc i 3D záběry vzorku.
* E15: Právě dvousvazkové přístroje se nyní v Brně nově vyvíjejí a vyrábějí, je to tak?
Ano. Jde o celou produktovou řadu malých mikroskopů se zkříženými svazky, takzvané Small DualBeam™. Finančně to představuje přibližně 10 procent ročního globálního obratu společnosti.
* E15: Předpokládám, že zaměstnáváte převážně specialisty. Není problém jich tolik sehnat?
Není to úplně snadné, na druhé straně lidé možnost pracovat ve FEI cítí jako velmi prestižní. Máme velký přehled o potenciálních zaměstnancích a oni o nás. A s tím už se dá pracovat.
Čtěte také: Výrobce mikroskopů Fei rozšiřuje výrobu v Česku
* E15: Jaké místo má z hlediska výroby FEI Czech Republic v rámci celé společnosti?
Fungujeme na třech úrovních, respektive procesech. Hlavnímu říkáme splnění zákaznické objednávky. Je to v podstatě zpracování objednávky, kterou připravil tým v poli, jenž sídlí například v USA, Japonsku a tak dál. Další proces je vývoj nového výrobku, který je ovšem mezinárodní a zahrnuje spolupráci s lidmi z Eindhovenu či USA. Třetím je pak příprava servisních techniků a manuálů pro práci s našimi zařízeními.
* E15: Nevznikají například při vývoji komplikace kvůli rozdílným jazykům nebo rozdílnému přístupu k řešení problémů v rámci jednotlivých národností?
Jen částečně. Kulturní i jazykové bariéry ve FEI sice jsou, Američané jsou jiní než Nizozemci a ještě docela jiní než Češi, a angličtina jako základní jazyk je nezbytností, která především v Česku sem tam komplikuje třeba i nábor nových zaměstnanců, ale vypořádáváme se s tím vším velmi dobře. Existuje u nás takzvaný systém vlastnictví. Vývoj v Brně například vlastní u určitého modelu systémovou část přístroje, což znamená, že lidé v Brně jsou ti, kteří určují, jak bude nový systém vypadat či jak bude sestaven. Další jednotlivé části se už vyvíjejí jinde. Tento model naši práci velmi ulehčuje.
* E15: Jak se FEI vůbec v Brně ocitla?
Tesla Brno bývala před revolucí největším výrobcem mikroskopů za železnou oponou. Tento trh se začátkem devadesátých let zhroutil a bylo jasné, že do bývalého sovětského bloku se nedá nic vyvézt. Takže z Tesly se odtrhla řada skupin. Například další z brněnských firem – Tescan. My jsme tehdy v roce 1993 založili firmu Delmi, navazující na starší projekt spolupráce Tesly a Philipsu, kdy se plánoval prodej na Západě pod značkou Philips a na Východě pod značkou Tesla. A zcela zásadní pro nás v té době bylo, že jsme měli kvalitní techniky, kteří dokážou mikroskopy vyvinout a vyrábět. Philips se pak pro nás stal naším stoprocentním partnerem.
* E15: A mikroskopy jste prodávali pod značkou Philips?
Ano. Záměr byl vyvíjet pro Philips a prodávat přes Philips. Je to běžný postup u dnešních start-upových firem. Vymyslíte něco zajímavého a atraktivního a k rozjezdu použijete významnějšího hráče. My navíc předpokládali i to, že pokud budeme úspěšní, Philips nás koupí. Což se v roce 1996 stalo.
* E15: To už jste byli konsolidovanou a rozjetou firmou?
Ano. Tehdy jsme měli asi padesát zaměstnanců a meziroční přibližně šedesátiprocentní nárůst. Více zakázek jsme dostávali hlavně díky úspěchu našich výrobků na trhu.
* E15: Nepomysleli jste tehdy na to jít dál samostatně?
Každá firma musí neustále přehodnocovat strategii. Nicméně pro nás bylo partnerství s Philipsem naprosto klíčové z hlediska přístupu na trh, marketingu a prodeje. Nestačí mít produkt, abyste byli úspěšní, musíte jej umět prodávat.
* E15: Jaký byl první mikroskop firmy Delmi?
Náš první vyvinutý mikroskop byl transmisní mikroskop a jmenoval se EM208. Ten se mimochodem po razantnějších úpravách stále prodává pod jménem Morgagni. Na trh byl uveden v roce 1994.
�Jiří Očadlík, Autor: Vlastimil Poliačik
* E15: Jak jste se tedy ocitli nakonec u FEI?
V roce 1997 procházel Philips restrukturalizací a elektronová optika byla od firmy odštěpena a připojena k FEI. Včetně nás.
* E15: Proč se vás Philips zbavil? Úspěšné firmy.
Tomu se říká reverzní merge. FEI tehdy měla tržby zhruba kolem padesáti milionů dolarů a Philips asi sta, možná sto padesáti milionů. Takže byl větší. Nicméně Philips měl koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let obrovské, velmi rozštěpené portfolio a procházel velkou krizí. Rozhodl se redukovat některé aktivity. Stál v podstatě před bankrotem, což jsme ale v době, kdy jsme s ním začali spolupracovat, nevěděli, jinak bychom do spolupráce určitě nešli. Naštěstí vše dopadlo dobře.
* E15: Vraťme se k mikroskopům. Vím, že jeden z vašich přístrojů s názvem Magellan byl vyhodnocen jako nejinovativnější přístroj roku prestižním vědeckým časopisem R&D Magazine a zařadil se například vedle bankomatu nebo Polaroidu. Co to znamená?
Každý rok tento časopis hledá výrobky, které posunou svůj obor nebo lidstvo dále. A my jsme s mikroskopem Magellan, který byl z velké části vyvinut v Brně, udělali poměrně významný průlom v oblasti rastrovacích mikroskopů.
* E15: Lze to jednoduše popsat?
Doposud byl velikým problémem elektronových mikroskopů fakt, že sice umějí zvětšovat, ale jen málo rozlišovat. Je to jako digitální snímek z fotografického přístroje. To, co dokážeme rozlišit, totiž naráží v jistém momentě na fyzikální zákony. A Magellan si mezi nimi našel skulinku. Dokáže pracovat s velmi vysokým rozlišením za použití nízké energie fokusovaného svazku, a právě tím je unikátní. Pro srovnání, je to jako kdybyste ve formuli 1 dokázal jezdit 300 kilometrů v hodině se spotřebou půl litru na sto kilometrů.
* E15: Transmisní mikroskopy ale mají ohromné rozlišení už dlouho.
Ano, ale stojí pětkrát tolik a informaci zpracovávají desetkrát pomaleji. Když navštívíte polovodičovou výrobu, najdete tam náš mikroskop, u něhož se každých deset minut střídají operátoři, kteří do něj vkládají své vzorky. Každé prodlení tam stojí peníze, protože investice do těchto přístrojů je v řádech statisíců dolarů. Většinou si je tak může koupit jen ten, kdo je dokáže využít maximálně. Čas, respektive rychlost je tedy nakonec rozhodující.
* E15: Takže kritériem jsou peníze a čas.
Jistě, dobrých výsledků lze dosáhnout několika způsoby, trvají ale buď déle, nebo jsou nákladnější, obtížnější a rychlejší. A vezmeme-li v potaz vědecká pracoviště, je jasné, že potřebují opravdu špičková zařízení, ale vždycky mají omezený rozpočet.
* E15: Kdo tedy využívá ty nejvýkonnější transmisní mikroskopy?
Je pár špičkových pracovišť, která mohou dát například sto milionů korun. Ale je jich opravdu velice málo.
* E15: Kam směřuje budoucnost elektronických mikroskopů? Zlevní a zrychlí se transmisní, nebo se zdokonalí rastrovací?
Je otázka, kam až může vývoj mikroskopů vůbec dojít. V budoucnu budou mikroskopy s dnešní výkonností určitě levnější, obecně budou mikroskopy směřovat ke zrychlení a zefektivnění práce s nimi. Zajisté poskytnou větší objem užitečných dat v daleko kratším čase.
Související články
-
Zahraniční události
USA mohou dál podporovat výzkum embryonálních kmenových buněk
-
Technologie a média
* E15: Vyrábíte mikroskopy i na speciální zakázku?
Ano i ne. Snažíme se na trhu najít hlavní či obecné využití přístrojů. Jednoduše řečeno, chceme vyvinout nejuniverzálnější typ, který by se co nejméně měnil. Nicméně s řadou zákazníků pracujeme mnohem dál, protože mívají nestandardní požadavky a my podle nich přístroje dodatečně upravujeme. A je samozřejmé, že tyto zásahy využíváme k vývoji nových generací mikroskopů. Spolupracujeme totiž například s firmami typu Intel či Samsung, kde se v podstatě účastníme jejich výzkumu, abychom mohli vyjít vstříc jejich potřebám, respektive abychom uměli jejich potřeby předjímat.
* E15: Kdo dál využívá vašich mikroskopů?
Ford i BMW, těžaři na ropných vrtech, NASA, jsou v laboratořích firem jako IBM, Nokia, Pfizer, Johnson & Johnson nebo v akademických komplexech Harvardu či MIT. V Česku je nejdokonalejší mikroskop v rukou Akademie věd.
Jiří Očadlík (52)
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Hned po studiích se dostal do týmu akademika Armina Delonga, tvůrce prvního českého elektronkového mikroskopu. Na jeho doporučení byl přijat do Ústavu přístrojové techniky. Nakonec odešel do výroby do Tesly Brno, kde v roce 1992 spoluzaložil firmu Delmi. Nyní je ředitelem společnosti FEI Česká republika v Brně a na začátku roku byl jmenován do pozice Global Vice President Operations amerického koncernu FEI.
Autor článku: Vlastimil Poliačik
EVROPSKÁ UNIE
