Mladá fronta DNES, Budoucnost kraje – příloha, str. 2, 26. května 2011
Na jih Moravy míří sedmnáct miliard korun, za které vyrostou nová vědecká centra. Ty sem nalákají nejen špičkové vědce, ale i zahraniční firmy, které tu vytvoří nová pracovní místa.
Hlavním městem české vědy a výzkumu se pomalu stává Brno. Dokáže sáhnout po stamilionových dotacích z Evropské unie a díky nim staví obří komplexy laboratoří. Umí také vědecké poznatky spojit s praxí, díky čemuž sem zahraniční firmy přesouvají aktivity s vysokou přidanou hodnotou, ale hlavně zde začínají zakládat výzkumná oddělení.
Těsně před schválením je prozatím největší vědecký projekt v Brně, Středoevropský technologický institut Ceitec, který na jih Moravy přinese více než miliardovou dotaci z Evropské unie. „Projekt čeká už jen na konečné schválení Evropskou komisí. Prošel všemi administrativními procedurami a od definitivního schválení ho dělí již jen podpis eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna, který očekáváme v řádu několika dnů až týdnů,“ řekl výkonný ředitel centra Tomáš Hruda.
Jakmile projekt posvětí Unie, začnou se nakupovat přístroje a ještě letos se bagry vydají do areálu brněnského Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem a do bohunického kampusu Masarykovy univerzity, kde vzniknou nové budovy centra.
Projekty vědce táhnout dřív, než vůbec vzniknou
Brněnské Vysoké učení technické (VUT) se kromě Ceitecu zapojuje do celé řady dalších projektů. Nedávno začala příprava staveniště pro centrum AdMaS za téměř miliardu korun, které se bude zabývat stavitelstvím, využitím odpadů a metodami, jak šetřit přírodní zdroje. Univerzita už rozjela také projekt NetMe, který bude vyvíjet nové technologie pro strojírenství. „Tyto projekty už dnes přitahují špičkové vědce ze zahraničí, kteří mají zájem v našich laboratořích pracovat, a některé z nich už VUT začalo s příspěvkem Jihomoravského kraje zaměstnávat,“ pochvaloval si rektor VUT Karel Rais.
Úkolem Jihomoravského inovačního centra (JIC) je podporovat vznik a rozvoj inovačních firem, a přispět tak k tomu, aby do roku 2020 bylo v Jihomoravském kraji každé desáté místo v high-tech oboru. JIC proto podporuje začínající firmy a zprostředkovává kontakt mezi výzkumnými institucemi a společnostmi. „V následujících letech na jižní Moravu poputuje na vědecké projekty dohromady asi sedmnáct miliard korun, čímž se region stává atraktivním i pro zahraničí,“ popsala mluvčí JIC Lucie Kanioková. Díky podpoře centra odstartovala podnikání třeba firma Bender Robotics, která vyrobila robota Advee, nebo Gina, která z původní diplomové práce vyvinula komunikační zařízení, která používali záchranáři po zemětřesení na Haiti či v Japonsku.
Mezinárodní centrum klinického výzkumu vyrůstá areálu Nemocnice u sv. Anny. „Například při vývoji nových léků můžeme firmám nabídnout spolupráci od počátečních laboratorních výzkumů až po testování v praxi,“ nastínil obchodní manažer nemocnice Adam Svobodník.
Vědecká centra v Brně *
Ceitec – Středoevropský technologický institut * NetMe – Nové technologie pro strojírenství * ICRC – Mezinárodní centrum klinického výzkumu * AdMaS – Centrum pokročilých materiálů, konstrukcí a technologií * Cetocoen – Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí
Autor: Petra Kozlanská
V čem je budoucnost Brna a Jižní Moravy
Anketa
Bořivoj Bartoněk obchodní ředitel pivovaru Černá Hora » Chce to upravené centrum Záleží na realizaci projektu brněnského nádraží s ním spojeném rozvoji jižního centra města. To dá vzniknout novým pracovním místům. Upravený střed města zase přiláká turisty, kteří oživí život v centru.
Marta Sargánková, ředitelka Úřadu Regionální rady Jihovýchod » Kraj potřebuje strategii Kraj i Brno potřebují kvalitní strategii pro využití evropských peněz. V regionální radě chceme najít chytré řešení, jak tyto získané prostředky efektivně využít na správném místě.
Tomáš Hruda, ředitel technologického institutu Ceitec » Důležitý je rozvoj výzkumu Budoucnost Brna a celého kraje jednoznačně vidím v rozvoji kvalitního výzkumu. Špičková infrastruktura, nejmodernější technologie, unikátní přístroje a vědecké výsledky také přilákají firmy, a tím i potřebný kapitál.
Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity » Vzdělání a výzkum Budoucnost Brna a Jihomoravského kraje je ve velmi dobře vzdělaných a aktivních lidech, dobrých pracovních příležitostech v základním a aplikovaném výzkumu. Ale také v inspirující kulturní scéně, v možnostech zajímavě trávit volný čas a ve všestranně kultivovaném prostředí. Masarykova univerzita, a podobně další brněnské vysoké školy, ve svých projektech klade důraz na zvyšování kvality života.
Michal Juráň, vedoucí obch. domu Kika Brno » Musí se dořešit doprava Naše Brno má i díky vynikající poloze velkou kulturní a historickou tradici. Když vezmu v úvahu více jak osmdesát tisíc studentů vysokých škol, tak v budoucnu bude perspektiva pro další rozvoj v mnoha oblastech. Přál bych Brnu, aby se podařilo dořešit problémy s vlakovým nádražím, spojením s Vídní a i R43. Tím by se mohla zvýšit atraktivita města i celé Jižní Moravy. Jiří Karásek vedoucí výroby mikulovské firmy Gebauer a Griller » R52 dodá Mikulovsku náboj Velké očekávání mám od dokončení rychlostní silnice R52, která uzavře spojení mezi Brnem a Vídní. Oblast Mikulovska tímto dostane další náboj a ožije i v zimních měsících. Stane se tak pracovně zajímavější, i pro odborníky.
Petra Cupáková, jednatelka společnosti Aspena » Kvalitní absolventi škol Budoucnost Brna vidím v lidském potenciálu. Stoupá poptávka po překladech a jazykových službách od zahraničních firem, které tady zakládají pobočky, aby byly blíže kvalitním absolventům brněnských univerzit.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2011/05/26/0afdb21cffd3d2953dc99128f35bdcf5.asp
EVROPSKÁ UNIE
