Největší investiční akce opět v dopravě. Boduje i věda

Krajské noviny, titulní strana, 18. února 2011

CEITEC ŽÁDÁ O MILIARDY
Kapitola sama pro sebe jsou vědecké projekty. Ty největší se od začátku letošního roku začnou realizovat v Brně. Naprostou většinu z nich přitom pomůže financovat Evropská unie. „Můžeme mluvit o tom, že v Brně vyrostou vědecká centra za více než sedmnáct miliard korun,“ odhadl bývalý ředitel Sekce řízení operačních programů Evropské unie Jan Vitula, který stál u přípravy většiny žádostí.

Rok 2011 bude ve znamení investic. Ale jen někde a jen pro některé oblasti regionální správy. Kraje už sice netíží takové daňové výpadky, jako tomu bylo před dvěma lety, ale místo toho mají větší práci s dofinancováním evropských projektů. Navíc možností jak si ukrojit z evropského koláče pomalu ubývá a kraje tak pomalu začínají řešit co dál po roce 2013.

Rozpočty pro letošní rok, které kraje přijímaly zpravidla v prosinci, byly ve většině případů schodkové. Většinou je ale pokrývají rezervy z minulých let a úvěry, které si řada krajů vzala na investice. Kolik peněz z rozpočtů krajské samosprávy přisoudily investicím? Situace se liší kraj od kraje. Kapitálové výdaje některých krajů zůstávají na stejné úrovni nebo velmi podobné úrovni jako v loňském roce. Příkladem může být Ústecký kraj, jehož kapitálové výdaje v tomto roce (tedy výdaje na započaté i nové projekty) mají dosáhnout částky 2,68 miliardy korun. To je prakticky stejná suma (jen nepatrně vyšší), jaká byla v rozpočtu pro loňský rok.

Příkladem kraje, který naopak prostředky na investice navýšil, může být Olomoucký kraj. Ten i navzdory věčně proklamované krizi hodlá investovat o několik stovek milionů víc. „V případě plánovaných investičních výdajů činí zvýšení oproti roku 2010 dokonce 35 procent, což vyjádřeno penězi znamená zhruba 300 milionů korun,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Podobnou strategii zvolil i Jihomoravský kraj. Vedení regionu vidí v příštím roce jednu z posledních možností, jak využít evropské fondy. „Na rozdíl od centrální vlády, která nevypíše žádnou veřejnou zakázku, Jihomoravský kraj počítá s tím, že i v době hospodářské krize investuje do dopravní infrastruktury,“ zdůraznil hejtman Michal Hašek.

BLANKA SE PRODRAŽÍ
Naopak menší objem investic bude v letošním roce na Vysočině. Podle hejtmana Jiřího Běhounka za to mohou menší dotace z Evropské unie a také oznámení státu, že z důvodů úspor už nebude kofinancovat krajské projekty podpořené Evropskou unií. „Tento finanční rozdíl teď budeme dorovnávat my a je tedy jasné, že se to odrazí na celkovém počtu realizovaných projektů,“ komentoval situaci hejtman Běhounek. I z toho důvodu půjde v tomto roce na krajské projekty na Vysočině asi 1,4 miliardy korun.

(pokračování ze strany 1)

Ve velmi solidní kondici je Praha. Na běžné výdaje dá město přes 35 miliard korun, na investice vyčlení přes 11 miliard, a to včetně převodu nevyčerpaných finančních prostředků z minulého roku. „Je důležité, že jsme město nezadlužili a že se nám podařilo udržet investice, které se budou dále rozvíjet,“ uvedl primátor města Bohuslav Svoboda. Nejdražší investicí, která pokračuje z minulých let, je tunelový komplex Blanka. Investice do tunelů se navíc nejspíš prodraží. Firma Metrostav totiž požaduje o 10 miliard víc, než se plánovalo. Výrazné prodražení stavby odůvodnili zástupci Metrostavu Svobodovi nákladnější výstavbou některých úseků. „Řekli mi, že se na Praze 6 staví jiný obchvat, než jaký byl plánovaný. Nebo že se staví jiný most přes řeku, místo za 400 milionů za 1,2 miliardy. Takže ta cena takto narůstá,“ prohlásil Svoboda. Praha dá peníze i na pražskou zoo nebo na rekonstrukci Šlechtovy restaurace a Clam-Gallasova paláce.

DOPRAVA
Největším žroutem státních i krajských peněz je doprava. Věčná a bezedná dopravní infrastruktura, která polyká každoročně desítky miliard korun, ale jejíž úroveň stejně veřejnost každoročně kritizuje. V letošním a příštím roce chce stát dokončit většinu rozestavěných prioritních staveb, jako je například dálnice D8 v Ústeckém kraji nebo R6 mezi Karlovými Vary a Chebem. Postaven by měl být i tříkilometrový úsek čtyřproudové silnice mezi Pardubicemi a Hradcem. ŘSD za něj zaplatí 1,8 miliardy korun. Tedy o 800 milionů víc než se plánovalo. Nové silnice se začnou podle ministra Víta Bárty budovat až po roce 2012. Do té doby chce mít ministr jasný plán, které komunikace postavit a jak na jejich výstavbě ušetřit. O některých projektech už má ale jasno. „Absolutní prioritou je pro mne stavba R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí,“ řekl ministr. Naopak se kvůli omezeným finančním prostředkům v nejbližší době nepočítá s dokončením rychlostního spojení R6 mezi Novým Strašecím a Karlovými Vary nebo s úsekem R7 do Chomutova.

Ještě v letošním roce by měly být zahájeny i některé projekty rozvoje železnice. Patří mezi ně stavba koridoru z Prahy přes Plzeň do Chebu a dále do Německa. Opravit by se pak měl i úsek mezi Českým Těšínem a Žilinou.

Opřít se chce Bárta do oprav silnic. Loni dal stát na poškozené silnice kolem 2,8 miliardy korun. Letos je rozpočet navýšen na čtyři miliardy. „Je to jedna z největších změn, kterou přináší naše nová dopravní superstrategie,“ vysvětlil Bárta.

Z krajských investic do silniční infrastruktury je v zemi jen pár projektů, které překročí půl miliardy korun. Na velké projekty se tradičně zaměřuje Ústecký kraj. Také letos chystá několik velkých dopravních akcí. Tou největší je oprava silnice z Podbořan do Kadaně za 620 milionů korun.

ZDRAVOTNICTVÍ
Stovky milionů z peněz určených na investice spolyká zdravotnictví. Půjde hlavně o zateplování nemocničních budov a rekonstrukce nebo výstavbu nových pavilonů. Větší či menší investice v této oblasti chystají všechny kraje. Například nemocnice v Karlovarském kraji dostanou vybavení za 200 milionů korun. Liberecký kraj se zase může pyšnit právě dostavěným kardiocentrem nemocnice v Liberci. Více než polovinu ze 100 milionů korun zaplatila Evropská unie. Další investice by podle ředitele nemocnice Luďka Nečesaného nemocnice nutně potřebovala. „Je třeba vybudovat urgentní příjem pro interní obory, kardiocentrum a neurocentrum,“ poznamenal Nečesaný. „Do konce příštího roku bychom měli vybudovat i nový heliport.“ Velký projekt chystá nemocnice v Jihlavě. „Jednou z největších investičních akcí tohoto roku by měla být výstavba Pavilonu urgentní a intenzivní péče v jihlavské nemocnici za 400 milionů korun,“ řekl Krajským novinám hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Podle něj ale zatím není jasné, zda bude akce vůbec spuštěna. „Vzhledem ke stávající situaci ve zdravotnictví zatím nevíme, jestli by měl v novém pavilonu vůbec kdo léčit.“ Množství projektů za stovky milionů korun najdeme v plánech větších i menších měst. Ať už to jsou nová turistická centra a infrastruktura, zateplování budov v majetku krajů a měst nebo revitalizace brownfields. V posledních letech jsou stále častější nákladné projekty na městské kanalizace. V tomto roce to bude například půlmiliardová rekonstrukce kanalizace ve Znojmě, v součtu podobně nákladné projekty na Prostějovsku, v Jihlavě a dalších městech.

CEITEC ŽÁDÁ O MILIARDY
Kapitola sama pro sebe jsou vědecké projekty. Ty největší se od začátku letošního roku začnou realizovat v Brně. Naprostou většinu z nich přitom pomůže financovat Evropská unie. „Můžeme mluvit o tom, že v Brně vyrostou vědecká centra za více než sedmnáct miliard korun,“ odhadl bývalý ředitel Sekce řízení operačních programů Evropské unie Jan Vitula, který stál u přípravy většiny žádostí.

V Brně se uskuteční například část ostravského superpočítačového projektu IT4Innovations za 1,8 miliardy korun. Nejčastějším žadatelem o dotaci na tyto projekty je Vysoké učení technické. To v letošním roce začalo budovat například výzkumné centrum AdMaS a podílí se i na výzkumném centru CEITEC, což je vůbec nejdražší současný projekt tohoto typu u nás. Jen na CEITEC chtějí investoři získat dotaci přes 5 miliard korun. Kraj a město se snaží projekty maximálně podporovat. Brno pomohlo například při získávání potřebných pozemků. „Vycházíme vstříc VUT při směně a odkupu, aby ten prostor byl co nejrychleji k dispozici,” uvedl primátor města Roman Onderka. Město Brno také zařadilo CEITEC do integrovaného plánu rozvoje města. „Má pak větší šanci, když žádá peníze z Bruselu,” dodal Onderka, který je zároveň předsedou správní rady VUT. Pokud projekt centra excelence CEITEC opravdu získá masivní evropskou dotaci, mohla by výstavba budov začít už v roce 2011. Výzkumné centrum by se pak otevřelo vědcům v roce 2015. Svá výzkumná centra však budují i další univerzity. Nové vědecké komplexy plánují univerzity ve Zlíně či v Pardubicích.