Šance jako Brno

Týden,  str. 30   Téma, 26.dubna 2011

MORAVA MÍŘÍ MEZI VELMOCI VĚDY

Do české vědy tečou miliardy z EU a jejich proud letos ještě zesílí. Nepostavíme za ně jen další Potěmkinovy vesnice, které pak zůstanou nevyužity a začnou chátrat? Jak se změní vědecká mapa Česka? Zvláště Brno neskrývá ambici stát se centrem evropského výzkumu.Nejvýkonnější výzkumný laser světa nebude stát v Chicagu, Tokiu nebo Ženevě, ale v Dolních Břežanech u Prahy. Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure) minulý týden definitivně posvětila Evropská komise. Astrofyzici, biologové, chemici, materiáloví inženýři i lékaři z celého světa díky němu získají data, k nimž by se jinak nedostali. Výzkum v ELI povede mimo jiné k vývoji levných a kvalitních laserových urychlovačů protonů, které najdou využití v léčbě rakoviny.

V další malé středočeské vesničce jménem Vestec vyroste biotechnologické a biomedicínské centrum. Vědci v Plzni a v Řeži u Prahy zase získají prostředky na výzkum směřující k udržitelné energetice, Ostrava bude mít superpočítač. A v Brně vyrostou hned dvě střediska: Středoevropský technologický institut a Mezinárodní centrum klinického výzkumu. To vše spolkne v nejbližších třech letech přes 21 miliard korun.

Peníze přicházejí z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. A oněch šest megaprojektů je pouze nejviditelnější část investic, které česká věda z Evropské unie získá v letech 2007-2013. Celkem je v programu téměř 59 miliard korun. Pro srovnání: stát dal loni na výzkum necelých 27 miliard.

Příliš bohatá Praha

Cesta příměstským autobusem z centra Prahy do Dolních Břežan, kde bude stát laser ELI, zabere půl hodiny. Do Vestce, budoucího sídla Biotechnologického a biomedicínského centra (BIOCEV), je to z metropole ještě o chlup blíže. Přesto oficiálně nejde o pražské projekty: Praha je totiž jako jediný z českých regionů příliš bohatá na to, aby se mohla o peníze z příslušného programu ucházet.

Pražské vědecké instituce unijní kritéria šalamounsky obešly a nová výzkumná centra postaví tak blízko hlavního města, jak jen to je možné. BIOCEV je hýčkaným dítětem šestice pražských ústavů Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, na ELI se sice vedle pražských ústavů a vysokých škol podílejí i další partneři z celé země, hlavní město však má v konsorciu dominantní postavení. Někdo v tom může vidět podvod nebo alespoň obcházení pravidel, ale ve skutečnosti jde o logické a rozumné řešení: Praha dlouhodobě představuje přirozené centrum české vědy, v nových pracovištích budou pracovat stovky vědců se zázemím v hlavním městě. V dosahu je navíc mezinárodní letiště, což usnadní cestování zahraničním odborníkům.

Moravské sebevědomí

Praha ovšem zdaleka není jediným centrem české vědy. Zvláště Jihomoravský kraj v čele s Brnem dělá vše pro to, aby se jí vyrovnal. Tamní výzkumné instituce očekávají evropskou injekci ve výši přes 13 miliard korun, hlavními chloubami mají být Středoevropský technologický institut (CEITEC) za 5,3 miliardy a Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) za 2,4 miliardy korun. Jejich ambice vyjadřují už jejich názvy.

Jihomoravský kraj má už od roku 2002 propracovanou inovační strategii, v níž se říká, čeho chce na poli výzkumu dosáhnout a jak při tom hodlá postupovat. A Brno je nyní na hranici první padesátky „nejinovativnějších“ regionů EU. „Naším cílem kolem roku 2020 je první dvacítka,“ říká Miloš Šifalda, ředitel Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, jehož úkolem je lákat sem špičkové vědce a podporovat místní talenty. „Vrchol žebříčku patří aglomeracím kolem největších evropských měst, jimž se Brno rovnat nemůže, ale mezi regiony typu Heidelberg nebo Göteborg bychom patřit mohli.“

Pokud se podaří přitáhnout kvalitní odborníky a vytvořit podmínky pro praktické využívání nejnovějších poznatků, bude systém posilovat sám sebe a úroveň regionu dále poroste, což přinese práci i lidem, kterých se plány přímo netýkají. „Bez projektů základního výzkumu nemáme šanci podílet se na inovacích vyššího řádu. Můžeme mít nejpevnější ocel a založit na ní krátkodobou konkurenční výhodu, ale o tu nás dříve či později připraví zcela nový materiál,“ říká Michal Kostka, zástupce ředitele ICRC. Jako příklad skutečné inovace uvádí digitální čipy, které nahradily klasický film: kdo jen zdokonaloval starou technologii, splakal nad výdělkem.

Brňané se navíc ve svém snažení těší regionální politické podpoře napříč partajním spektrem, což je na tuzemské poměry unikátní jev. Investice do vědy totiž přinášejí ovoce až po nějaké době, která je rozhodně delší než volební období, v jehož měřítku jsou politici zpravidla zvyklí uvažovat.

Nové Silicon Valley?

CEITEC je společným projektem šesti brněnských vysokých škol a vědeckých ústavů. Projekt má spojovat vědy o živé přírodě s výzkumem pokročilých materiálů, spolupracovat tu mají odborníci na molekulární biologii, genomiku, nanotechnologie i mikroelektroniku. V budovách, které mají do roku 2014 vyrůst v kampusech Masarykovy univerzity a VUT, bude pracovat asi šest stovek vědců. Ty, kteří už nyní v Brně působí, doplní kolegové ze zahraničí, s nimiž ředitel institutu Tomáš Hruda počítá i na pozice vedoucích výzkumných skupin. Hlavním jazykem CEITEC bude angličtina.

Institut nebude rozvíjet jednotlivé obory v plné šíři. Chce se zaměřit na konkrétní problémy a dosáhnout v nich světové úrovně. Jen tak má podle Hrudy šanci získat skutečná vědecká esa: „Nemůžeme je přeplatit, ještě desítky let nebudeme schopni finančně konkurovat světu. Opravdu špičkoví vědci už navíc mají vyděláno. Důležitá je pro ně prestiž a podmínky pro výzkum.“

Další již zmíněné mezinárodní centrum ICRC chystá brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny ve spolupráci s dalšími institucemi, hlavním zahraničním partnerem je americká Mayo Clinic. Projekt zaměřený především na kardiologii a neurologii už běží, miliardy z příslušného operačního programu umožní vznik nových pracovišť a nákup vybavení.

Elitní navrátilci

Jihomoravské inovační centrum (JIC) se pokouší propojit místní firmy a výzkumné instituce tak, aby nápady a vynálezy měly co nejsnazší cestu z laboratoří do praxe. Provozuje mimo jiné inkubátory pro mladé firmy snažící se komercializovat výsledky výzkumu. Patří k nim například G. L. Electronic vyvíjející kosmické technologie pro evropské satelity nebo biotechnologická firma Enantis využívající vlastnosti biologických enzymů v potravinářství, farmacii, i třeba k likvidaci yperitu a dalších bojových látek.

Firmy z celé Evropské unie se také ucházejí o takzvané inovační vouchery, díky nimž si mohou nakoupit služby brněnských výzkumných institucí a využít je například při vývoji nebo testování nových výrobků a technologií.

Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu se chlubí především systémem grantů SoMoPro, díky němuž v Brně působí už šestadvacet vědců ze zemí mimo EU, a také Čechů, kteří se do republiky vrátili po více než třech letech pobytu v zahraničí; jedním z nich je i organický chemik Kamil Paruch (viz Molekulami proti rakovině, s. 26). Grant jim na dobu jednoho až tří let nabízí na české akademické poměry nadprůměrné podmínky. Z celkového rozpočtu 94 milionů korun hradí šedesát procent Jihomoravský kraj, zbytek Evropská komise.

SoMoPro má vědcům pomoci překonat potíže spojené s přechodem na nové působiště. Jakmile se aklimatizují, měli by být schopni získat další zdroje pro sebe i pro své nově zřízené skupiny sami, například z mezinárodních grantů. „Na počátku je tedy relativně malá investice, jejíž multiplikační efekt je obrovský,“ říká Hruda.

Kdo to odnese?

Velké projekty hrazené z evropských peněz musejí ale v plném rozsahu pokračovat nejméně pět let poté, co zdroje z EU vyschnou. Jinak by Česko muselo dotace vracet. Počítá se přitom s tím, že třicet procent nákladů si nová centra seženou ze soukromých zdrojů.

Z některých výzkumných institucí, které se na projektech nepodílejí, zaznívají obavy, že centra dostatek následných peněz od firem a z grantů neseženou. Stát je nenechá padnout a nalije do nich část prostředků určených ve státním rozpočtu na vědu, čímž ochudí jiné žadatele. Podobnou obavu má i Národní ekonomická rada vlády (NERV): „Hrozí obrovské neefektivnosti, tlak na nesystémové řízení a obtížnou předvídatelnost situace jednotlivých výzkumných organizací včetně vysokých škol.“

Ředitel sekce ministerstva školství pro čerpání unijních fondů Jaroslav Kuba připouští, že zmíněná špičková centra z balíku peněz na tuzemskou vědu skutečně odkrojí, podle něho však nepůjde o nijak dramatickou sumu. Podle Tomáše Hrudy je důležité, aby stát zapomněl na rovnostářství a podpořil nejlepší týmy na úkor těch, které světové konkurenci nestačí. „Je zdravé, aby se o zdroje soutěžilo. Samozřejmě to může znamenat, že někteří vědci přijdou o práci. Je ale nezbytné sebrat odvahu a přiznat, že na někoho zkrátka nezbude,“ říká Michal Kostka z ICRC.

Česko ovšem dosud nemá spolehlivý způsob, jak kvalitu rozpoznat. Stávající metodika založená na počítání publikací, patentů a užitných vzorů v mnoha ohledech selhává. CEITEC chce jít příkladem: každé dva roky má proběhnout hodnocení zahraničními experty, kteří budou úroveň výzkumu srovnávat s podobnými projekty v cizině. Pokud se nějaká skupina neosvědčí, bez milosti prý skončí. Stát by měl vědu hodnotit obdobně, míní Hruda. „Pokud se bude chovat diletantsky, některé schopné skupiny může poškodit a jiné, které nic nepřinášejí, na tom vydělají.“

Nový vítr

Přes všechny problémy, které zrod nových vědeckých center ve spojení s neschopností státu oddělit zrno od plev může přinést, je třeba ocenit, že mnohdy v poklidu dřímající česká věda dostane nový impuls. Také jsme miliardy ze strukturálních fondů mohli utopit v betonu a po letech smutně zírat do výlohy snědeného krámu.

***

Miliardové projekty

V Česku by do roku 2013 mělo vyrůst šest velkých výzkumných center hrazených Evropskou unií. První z nich, ELI, byl minulý týden schválen, další by měly v dohledné době následovat.

projekt – lokalita – podpora z EU (v miliardách) - žadatel

ELI (laserové centrum), Dolní Břežany, 6,8 mld. Kč, Fyzikální ústav AV ČR

Středoevropský technologický institut CEITEC - Brno, 5,3 mld. Kč, Masarykova univerzita          

Biomedicínské a biotechnologické centrum BIOCEV, Vestec,  2,4  mld. Kč, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Udržitelná energetika SUSEN,  Plzeň a Řež u Prahy,  2,4 mld. Kč,  Centrum výzkumu Řež 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC, Brno, 2,4 mld. Kč,  Fakultní nemocnice u sv. Anny

IT4Inovations (počítačové centrum), Ostrava, 1,8 mld. Kč, Technická univerzita Ostrava Vysoká škola báňská         

* Každý projekt má jednoho oficiálního žadatele, ale na všech se podílí několik výzkumných institucí.

Foto popis| * NOVÉ MOŽNOSTI. Evropské miliardy umožní brněnským vědcům získat přístrojové vybavení, za které by se nemusely stydět nejlepší výzkumné instituce světa.

Foto popis| * CEITEC. V kampusu Masarykovy univerzity v brněnských Bohunicích vyrostou za evropské peníze laboratoře zaměřené na přírodní vědy a medicínu.

Foto popis| * PŘEŽIJÍ JEN NEJLEPŠÍ. Tomáš Hruda nechce plýtvat penězi na podprůměrný výzkum.

Foto autor| Foto: 1, 3 archiv CEITEC, 2 Robert Sedmík

Autor: Ondřej Vrtiška