Evropské noviny, Evropan, str. 6, 25. února 2011
Město Brno se pomalu ale jistě stává centrem české vědy a výzkumu. Na projekty vědeckých center a pracovišť jdou z Evropské unie miliardy. V čele těchto projektů stojí centrum excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů CEITEC, které v současnosti čeká na schválení dotace 5,246 miliardy z OP Výzkum a vývoj pro inovace. Důraz klade ředitel projektu Tomáš Hruda na slovo excelence. Vědu už tady totiž máme a v mnoha případech je to velmi dobrá věda. Ale ke špičkové úrovni stále něco chybí. Poslední článek, který by dal kvalitním českým vědcům příležitost pracovat v nejlepším a s nejlepšími. A hlavně o tom by měl být CEITEC.
* Projekt CEITEC je jedním z nejnákladnějších vědeckých projektů u nás. Jak byste ho představil? Co je vlastně CIETEC?
Zjednodušeně je to centrum, kde se dělá špičková věda v oblastech věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Ještě jednodušeji řečeno, je to centrum s tím nejmodernějším technickým zázemím. CEITEC je místo, kde kvalitní vědci dělají kvalitní vědu, a to všechno probíhá v systému řízení, který tyto vědce podněcuje ke kreativitě a adekvátním špičkovým výsledkům. V praxi je to tedy daleko jednodušší, než to vypadá.
* V CEITECu bude pracovat více než 600 lidí. V čem je jejich práce odlišná? Nebo lépe řečeno: V čem bude spočívat unikátnost tohoto centra?
Na projektu je nejunikátnější asi ten záběr. Většina center, se kterými se setkáváme, je obvykle přísně vymezená. To je samozřejmě legitimní přístup, ale my chceme jít jinou cestou. Smyslem CEITECu je integrovat to nejlepší, co v Brně je a ještě k tomu přidat něco navíc. Dnes je potřeba věnovat se vědě jako celku. V momentě, kdy máte úzkou specializaci, tak logicky ztrácíte kontext ostatních oborů. Proto významná část těch opravdu zásadních objevů z poslední doby je mezioborová. CEITEC se snaží tento moderní trend zachytit. Druhou unikátností, alespoň v českém prostředí, je důraz na excelenci. To je nejdůležitější. Aby byly vědecké výstupy opravdu špičkové, aby se publikovalo v těch nejlepších publikacích, abychom byli schopní získávat prestižní granty. Od toho se totiž odvíjí všechno ostatní.
* Jestli tomu dobře rozumím, tak ze získaných peněz se bude stavět nový komplex?
Je to trochu složitější. My to vnímáme tak, že na konci má být centrum, které generuje špičkové vědecké výsledky. S tím, že ten projekt je pouze prostředkem, není to cíl sám o sobě. Pokud bych mluvil o projektu, který jsme podali do OP Výzkum a vývoj pro inovace, tak jde skutečně z osmdesáti procent o infrastrukturní projekt. Tedy peníze půjdou hlavně na přístroje a výstavbu nových budov. Zároveň ale CEITEC převezme část stávající infrastruktury.
* Kdy vlastně myšlenka centra excelence CEITEC vznikla?
Ta myšlenka na podobné centrum je tu už víc než pět let. Konkrétní projekt byl oficiálně spuštěn v roce 2009, kdy jsme zareagovali na výzvu ministerstva školství. Od té doby proběhlo několik kol hodnocení na různé úrovni. V současné době čekáme na schválení Evropskou komisí. Rozhodnuto by mělo být během několika týdnů. Potom přijde výběr dodavatelů a realizace. Kompletně hotovo by mělo být v roce 2015.
* Objevily se během příprav projektu nějaké problémy nebo překážky, kvůli kterým jste si třeba říkal: Tak to je konec…
Tou největší překážkou je obrovská administrativní náročnost. V Česku jsou strukturální fondy dělány podle mne hodně komplikovaně s předpokladem, že žadatelé jsou potencionální zločinci. To znamená, že se všechno jistí mnohem složitěji, než je tomu třeba ve starých členských zemích. Z toho vyplývá opravdu náročná administrativa, která je příčinou nedůvěry ve smysl takové dotace. Totiž v momentě, kdy za každou korunu co získám, utratím 50 halířů za různé administrativní práce, tak mám v budoucnu jen malou motivaci si to zopakovat. Myslím, že projekty pod nějakou kritickou úroveň prakticky nestojí za to podávat. Už kvůli tomu, že ten člověk najednou musí jen vyřizovat papíry, místo toho aby pracoval na projektu.
* Na projektu CEITEC spolupracuje šest partnerů především ze sféry vysokého školství. Co ale třeba spolupráce s krajem nebo městem? Protože čas od času se setkáváme s případy, kdy si jednotlivé instituce spíše hází klacky pod nohy, než aby spolupracovaly…
My tu máme obrovskou výhodu a štěstí, že v Brně, potažmo v Jihomoravském kraji, tyhle věci fungují. Tady existuje jasná strategie, kterou řídí Jihomoravské inovační centrum. Nejde tedy o žádné výstřely naslepo bez nějaké hlubší analýzy. Tady se ty věci řeší opravdu koncepčně a i úspěch projektů v OP VaVpI dokládá, že se to dělá dobře. Dobré zázemí je tu dané i historicky z hlediska počtů studentů a vybudované infrastruktury. Z těchto důvodů se můžeme soustředit pouze na kvalitní vědu. Naším úkolem není zachránit celý svět nebo vyřešit všechny problémy Brna, ale právě podpořit špičkovou vědu. Z tohoto pohledu nám to přístup města i kraje hodně ulehčuje.
* Velmi důležitá je u vědeckých projektů spolupráce s konkrétními školami. Jaké to bude v tomto případě? Budou se moci zapojit studenti? Třeba formou praxe?
S tím určitě počítáme. Považuji to dokonce za jednu z největších výhod faktu, že projekt připravují z velké části samy univerzity. Budeme totiž disponovat obrovským infrastrukturním zázemím a byla by velká škoda toho nevyužít. Počítáme s významným zapojením už na úrovni magistrů. Chceme ty nejlepší z nich nalákat, aby měli zájem o to stát se doktorandy právě v CEITECu. Opět ale zdůrazňuji tu kvalitu. CEITEC nebude pro všechny. Bude pro ty, kteří budou mít opravdový zájem dostat se ke skutečně kvalitní vědě.
* Když zůstaneme u spolupráce. Jak bude vypadat spolupráce se zahraničními subjekty?
Jsme si dobře vědomi toho, že Brno má 400 tisíc obyvatel a pravděpodobnost, že tu sami objevíme něco geniálního, je poměrně malá. Konkurence je obrovská a center, která jsou větší a mají lepší podmínky, je celá řada. Náš koncept operuje se třemi základními atributy: Tím prvním je požadavek, aby klíčový management pocházel ze zahraničí. V současnosti začínáme hledat kapacity na klíčové pozice vědeckého a výkonného ředitele a ta laťka pro přijetí bude nasazená poměrně vysoko. Chceme lidi, kteří řídili podobné centrum někde v západní Evropě nebo ve Spojených státech. Druhým aspektem je hodnocení vědy, které bude na úrovni. Nebudeme přispívat k tomu, že si v Čechách v rámci malého rybníčku všichni vzájemně hodnotí, jak jsou kvalitní. My chceme jít jinou cestou. U nás bude posuzování kvality probíhat prostřednictvím Mezinárodní vědecké rady, ve které jsou pouze špičkoví odborníci ze zahraničí. Tím třetím aspektem jsou strategická partnerství. Každý ze sedmi programů, které máme, naváže strategické partnerství s významným zahraničním pracovištěm v daném oboru.
* Pokud bychom se přesunuli v čase do roku 2030. Co bude znamenat pojem CEITEC?
Tak předně to nebude pouze CEITEC. Těch projektů v Brně bude víc, i když CEITEC z nich bude s velkou pravděpodobností největší. Myslím, že v roce 2030 bude v Brně přeplněný technopark. V rámci výzkumu se zde budou produkovat špičkové výrobky s tím, že zde bude pět nebo šest dominantních oborů, jako je v současnosti třeba elektronová mikroskopie.
* Můžete dát příklad takových výstupů?
Například v oblasti medicínských aplikací. Představte si, že se povede vyvinout materiál s velmi specifickými vlastnostmi, který se dá použít v rámci proteomiky. Ale to je jen jeden příklad. Špičkové věci často vznikají náhodou, takže nelze úplně předjímat. Nicméně s takovou koncentrací špičkových vědců půjdeme tomu štěstí hodně naproti.
* Dovolím si zeptat se na úroveň české vědy. Jak si podle vás stojíme ve světě a kam se zařadí CEITEC? Například v rámci Evropské unie.
V České republice máme několik lidí, výzkumných skupin nebo míst, které jsou skutečně špičkové i ve světovém měřítku. Nicméně obecně, kdybychom vzali šedý průměr, tak to není žádná sláva a rozhodně to neodpovídá potenciálu, který naše země má vzhledem k prostředí a lidem, kteří v ní jsou. A není to ani tak moc o penězích. Není to o tom, že by se v Česku neinvestovalo do vědy. Je to o tom, že peníze jsou rozdělovány zbytečně plošně místo toho, aby je dostávali ti nejlepší. CEITEC bude do jisté míry unikátní i v Evropě. My nestavíme na zelené louce, ale spíše se snažíme rozvíjet to, co už tady je. Doufáme, že se naše centrum zařadí mezi ty nejlepší v Evropské unii. Tedy po bok podobných center v Itálii, Portugalsku nebo Španělsku. Podstatné je, že v některých konkrétních oblastech budeme zapojeni i do těch celoevropských projektů, jako je třeba síť ESFRI. I to dokazuje, že kvalita infrastruktury a odborného zázemí je tu na slušné úrovni.
* Kvalita vědy ovšem závisí i na kvalitě mladých vědců a přístupu těch, kteří se o vědu teprve začínají zajímat. Co byste poradil těm, co se chtějí dostat na tu nejvyšší úroveň?
Tak to je jednoduché, stačí sledovat webové stránky CEITECu… (smích). Ne tak samozřejmě se musí naučit, že ta nejlepší věda nikdy nevznikne sama od sebe. Pokud budou vědu dělat s opravdovým zájmem, pokud budou vyhledávat ty nejpřísnější profesory a školy s největšími nároky místo těch, které jim dají zadarmo titul, pak se skutečně mohou dostat na tu nejvyšší úroveň a česká věda se někam posune.
* Co byste na závěr na základě své zkušenosti s CEITECem vzkázal organizacím, které by chtěli také požádat o peníze na nějaký projekt?
Základem je mít jasně definované cíle. Ty peníze nesmí být cílem samy o sobě, to musí být opravdu pouze prostředek. Je to stejné jako v politice. Během pěti minut poznáte rozdíl mezi politikem, pro něhož je ta konkrétní pozice cílem a mezi tím, pro kterého je prostředkem. V momentě, kdy je pro toho politika ta pozice cílem, tak slíbí cokoliv a jeho přístup nikam nevede. Ve chvíli, kdy je pozice pouze prostředkem, tak je ten politik schopen celou věc někam posunout. S čerpáním dotací je to stejné. Klíčem je ujasnit si, čeho chci dosáhnout, a potom hledat jestli na ten konkrétní cíl nejsem schopen někde sehnat peníze. Rozhodně by to nemělo fungovat tak, že si někdo projede, jaké peníze jsou k dispozici a pak podle toho bude vymýšlet projekty. To je podle mne špatný přístup.
Foto popis| Vizualizace CEITEC: kampus MU v Bohunicich.
Foto popis| Tomáš Hruda vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě v Praze. Svoji profesní kariéru zahájil jako projektový manažer ve státní agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Řídil např. významný investiční projekt příchodu automobilek Toyota a PSA Peugeot Citroen do České republiky. Později se přesunul do Japonska, kde působil jako ředitel tamější pobočky CzechInvestu. Po návratu do České republiky byl jmenován generálním ředitelem agentury a zodpovídal tak za podporu podnikání, inovací a přílivu zahraničních investic. Následně působil v bankovním sektoru a od počátku roku 2009 zastává pozici ředitele projektu CEITEC.
Foto autor| foto: archiv CEITECu
O autorovi| Rozhovor vedl Filip Appl
EVROPSKÁ UNIE
