Behaviorální a sociální neurovědy - Milan Brázdil
Masarykova univerzita Masarykova univerzita
Behaviorální a sociální neurovědy - Milan Brázdil

Vedení

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D. prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.
Vedoucí výzkumné skupiny

Výzkumné oblasti

  • Aktivita neuronálních sítí velkého rozsahu ve vztahu k lidskému chování.
  • Kortikální excitabilita - od úrovně molekulární až po behaviorální. 
  • Neurální koreláty sociální kognice u zdravé populace a u vybraných onemocnění mozku. 

Hlavní cíle

  • Pochopit mechanismy konektivity v neuronálních sítích u vyvíjejícího se a dospělého mozku.
  • Prohloubit porozumění mechanismu přechodu od normální k patologické kortikální excitabilitě lidského mozku.
  • Vyvinout pokročilá experimentální paradigmata a analytické postupy s využitím duálního fMRI měření (tzv. „hyperscanning“) pro výzkum sociálního rozhodování a související neurální dynamiky.

Výzkumné zaměření

Principy neurální konektivity na pozadí normálních a patologických procesů lidského mozku.

Tato výzkumná skupina srovnává strukturální a funkční konektivitu sítí mozku a modeluje jejich vzájemné propojení. Zabývá se změnami v neurální konektivitě v kontextu vývojovém a fyziologickém, ale také v souvislosti s patologickou neuroplasticitou. Získané poznatky budou zásadním přínosem pro porozumění fungování neurálních sítí u zdravé populace a u některých onemocnění mozku. Odhalení podstaty reorganizace sítí mozku u neuropsychiatrických onemocnění může přispět k identifikování časných biologických ukazatelů studovaných onemocnění.

Kortikální excitabilita - od úrovně molekulární až po behaviorální.

Tato skupina se zabývá kortikální excitabilitou a faktory, které ji ovlivňují. Provádí výzkum na několika úrovních s využitím multimodálních metod. Touto cestou můžeme odhalit základní neurální mechanismy související se specifickými psychofyziologickými fenomény (např. déjàvu), a současně prohloubit naše porozumění patologickým mechanismům na pozadí vzniku různých neuropsychiatrických onemocnění (např. epilepsie).

Neurální koreláty sociální kognice u zdravé i klinické populace.

Ve skupině sociálně-kognitivních neurověd studujeme především mechanismy a sítě v mozku, které jsou základem sociální kognice – tj. kognitivní procesy, které nám umožňují adekvátně interagovat s druhými lidmi v různých sociálních kontextech. Sociální chování (např. empatii, napodobování, diferenciaci mezi reprezentací sebe a druhých) měříme prostřednictvím výpovědí respondentů (self-report) a prostřednictvím výkonu v různých úkolech, a zároveň pomocí zobrazovacích metod sledujeme neurální dynamiku, která je na pozadí těchto procesů. Pro objasnění základních neurálních procesů objevujících se během přirozené sociální interakce vyvíjíme experimentální paradigmata zahrnující simultánní zobrazování mozku dvou jedinců (tzv. "hyperscanning") jak u zdravé populace, tak i u klinických poruch charakterizovaných narušeným sociálním chováním.


Novinky

Všechny novinky