Dvanáct doktorandů z CEITEC oceněno Brno Ph.D. Talent

1. března 2019

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Město Brno již podesáté ocenilo studenty přírodovědných a technických oborů v rámci soutěže Ph.D. Talent. Ocenění tak získají stipendium 300 000 korun pro svůj další výzkum. Cílem soutěže je mladé vědce podpořit a motivovat je, aby zůstávali a působili nadále v Brně, které se profiluje jako město vědy a výzkumu. Z 25 ocenění 12 putovalo na CEITEC. Vědecké centrum CEITEC vytváří studentům nejlepší možné podmínky v mezinárodním kontextu, ať už díky kvalitnímu technickému vybavení, tak zejména díky významným vědcům, pod jejichž vedením působí. 

 

Ocenění studenti z CEITEC VUT

Čtyřmi laureáty se může pochlubit CEITEC VUT

Miroslav Ďuriš ze skupiny Experimentální biofotonika zkoumá pod vedením Radima Chmelíka možnosti kvantitativního zobrazování fází v kalných médiích. Jde o vývoj pokročilých zobrazovacích metod pro pozorování objektů, které jsou ponořené do opticky neprůhledných médií. Jde o cennou pomoc pro biology a lékaře, kteří tak budou schopni zobrazovat např. neinvazivní rakovinné buňky v jejich přirozeném prostředí, jako jsou živé tkáně. 

Jakub Holzer se zase věnuje souhře plasticity a magnetismu. Jeho projekt apeluje na to, aby bylo možné simulovat chování komplexních slitin, které jsou vystavené vysokým namáháním a magnetickým polím. Tyto slitiny jsou používány například ve fúzních reaktorech.

Doktorandka Jana Midlíková, jež spadá do výzkumné skupiny Magneto-Optická a THz Spektroskopie Petra Neugebauera, se zaměřuje na vývoj FTIR spektroskopie v silných magnetických polích. Jde přitom o důležitý nástroj při charakterizaci materiálů, jako jsou například molekuly schopné uložit jeden bit informace (tzv. jedno-molekulové magnety). Tato experimentální technika pomůže při zkoumání pásové struktury a elektronických vlastností pozoruhodných 2D materiálů, jako je například grafen.

V neposlední řadě si stipendium pro nadějné doktorandy odnesla i Markéta Tesařová, která v minulosti zmapovala distribuci buněk při vývoji končetin mloka. Regenerační schopnost mloků i dalších obojživelníků byla popsána vědci již dávno, ale dosud není známo, jak k dorůstání ztracených končetin u mloků dochází. Důležitým krokem pro objasnění mechanismu regenerace je pozorování geometrie kosterních a svalových struktur během růstu a vývoje mloka. A právě tomu se již přes dva roky věnuje Markéta Tesařová z Laboratoře rentgenové počítačové mikro a nanotomografie na CEITEC VUT společně se švédskými biology z Karolinska Institutet. Cílem jejího výzkumu bylo vizualizovat, kvantifikovat a analyzovat různé struktury muskuloskeletálního systému mloka na úrovni buněčného rozlišení ve trojrozměrném zobrazení.

Zdroj: zvut.cz

Ocenění studenti z CEITEC MU

Z institutu CEITEC, Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU ocenění získalo následujících osm PhD studentů. Sedm studentů spadá pod přírodovědeckou fakultu a CEITEC. 

První z oceněných je Krishnendu Bera z výzkumné skupiny Lukáše Žídka zkoumá interakce vybraných fosfo-proteinů a organických molekul s 14-3-3 proteiny. Tento projekt bude přínosný při navrhování nových léků pro neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. 

Veronika Bilanovičová, která spadá do výzkumné skupiny Tomasze Nodzynského, se zaměřuje na strukturu a replikaci viru EhV-86 mořské řasy Emiliania huxleyi. Řízený přenos rostlinného hormonu auxin, který usnadňují proteiny PIN, je rozhodující v mnoha aspektech správného rozvoje rostlin. Doktorandka zkoumá strukturně-funkční spojení uvnitř hydrofilní smyčky jednoho z PIN proteinů - PIN1 a využít tyto znalosti pro lepší pochopení transportu auxinu, ale také pro hledání přesnějších molekulárních inhibitorů růstu rostlin.

Další talentovaný student Juan Francisco Sánchez López (výzkumná skupina Helene Robert Boisivon) se soustředí na role tepelného stresu při vývoji semen. Doktorand se snaží o pochopení vztahu mezi vývojem embrya a auxinem během tepelného stresu. Analyzuje vývoj embrya během stresu, aby věděl, proč se produkce semen při tepelném namáhání snižuje.

Projektem Jakuba Sopouška je imunosensor pro rychlou diagnostiku lymeské boreliózy. V rámci něj rozvíjí zařízení, které by radikálně zvýšilo účinnost současných diagnóz lymské boreiózy. Je založen na inovativním způsobu detekce protilátek přímo z pacientovy krve. Patří pod výzkumnou skupinu Petra Skládala​​​. 

Doktorand Petr Steindl zkoumá polovodičové materiálové kompozice s kvantovými tečkami pro využití k přípravě optoelektronických součástek, jako je nová generace nano-počítačových pamětí či nano-lasery. Studované systémy jsou vybrány s ohledem na jednoduchou a levnou implementaci na křemíkové čipy a tedy snadný transfer těchto součástek do osobní elektroniky. Studované systémy jsou vybrány s ohledem na jednoduchou a levnou implementaci na křemíkové čipy a tedy snadný transfer těchto součástek do osobní elektroniky.

Cílem Petra Tauše (výzkumná skupina Šárky Pospíšilové) je získávání genotypových údajů pro lepší stratifikaci pacientů s chronickou lymfocytární leukémií. Doktorand využívá počítačové a DNA/RNA sekvence z rakovinných buněk, aby našel jedinečné rysy onemocnění, které by mohly být použity k přesné diagnostice nebo personalizované terapii vedoucí ke zlepšení života pacientů s rakovinou.

Doménou Karolíny Trachtové je komplexní analýza profilů methylace a fúze genů pro terapeutické plánování v pediatrické onkologii. Projekt se zaměřuje na posílení současných diagnostických přístupů u pediatrických pacientů pomocí sekvenování nové generace s cílem přispět k individuálnímu plánování léčby na Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Karolína působí ve výzkumné skupině Ondřeje Slabého

Dalším zmíněným oceněným je Daniel Filip z lékařské fakulty a CEITEC MU z výzkumné skupině Marka Mráze. Jeho tématem je úloha mikroRNA při transformaci folikulárního lymfomu. Folikulární lymfom je neagresivní typ hematologické rakoviny. Nežádoucím jevem v průběhu této nemoci je jeho přeměna na agresivní typ, který je spojený s velmi špatnou prognózou. Cílem jeho projektu je porozumět úloze mikroRNA v tomto procesu.

Poslední oceněnou doktorandkou byla Pavlína Pokorná působící v oboru biomolekulární chemie a ve výzkumné skupině Jiřího Šponera. Cílem jejího projektu je objasnit mechanismy rozpoznávání a vazby mezi biomolekulami, které ovlivňují projev genu. Simulace molekulární dynamiky se primárně používají k získání dynamických údajů o vazbě na úrovni atomů a k vyhodnocení významu jednotlivých reziduí.

Cenou Ph.D. talent se může pyšnit i CEITEC Mendelovy univerzity. Obdržela ji Markéta Luklová z výzkumné skupiny Břetislava Brzobohatého zabývající se biologií rostlin. Konkrétně významem a rolí tripartitní interakce světla, cytokininu a peroxidu vodíku pro život rostlin.

Zdroj: Magazín M