Gabriela Pavlasová z CEITECu získala prestižní ocenění DISCOVERY AWARD za svůj výzkum v oblasti medicíny

4. prosince 2018

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Již posedmé se při slavnostním galavečeru v Praze udělovala výzkumníkům, kteří přispěli k medicínskému poznání, ocenění Discovery Award 2017. Gabriela Pavlasová, PhD studentka z výzkumné skupiny Marka Mráze na CEITECu, obdržela cenu v kategorii základní výzkum za zkoumání funkce molekuly CD20, která se vyskytuje na povrchu leukemických buněk. 

Mladá vědkyně z Brna se tak připojila po bok svých kolegů z CEITECu, kteří ocenění získali v předchozích letech. Tím byl před dvěma lety Ondřej Slabý, zabývající se molekulární onkologií, před čtyřmi pak školitel Gabriely Pavlasová, Marek Mráz.

Ocenění DISCOVERY AWARD má výzkumníky motivovat k inovacím přinášejícím pacientům zlepšení zdraví a života. Zároveň chce podpořit potenciál českého zdravotnictví a farmacie. Toto prestižní ocenění je každoročně udělováno mezinárodní farmaceutickou společností Novartis výzkumníkům do 40 let, kteří se zasloužili o výjimečný počin v oblasti medicíny a farmacie.

Pomoc při léčbě leukémie

V pětiletém výzkumu studovala Gabriela Pavlasová spolu s týmem dalších odborníků regulaci a funkci molekuly CD20, která je na povrchu všech B buněk leukémie a slouží jako cíl monoklonálních protilátek využívaných v terapii těchto B-buněčných malignit. Molekula se využívá jako cíl monoklonálních protilátek, které se na ni naváží a nádorovou buňku zlikvidují,“ vysvětluje Pavlasová.  

Přestože první anti-CD20 monoklonální protilátka (rituximab) byla schválena k terapii B-buněčných malignit již před více než 20 lety, stále se neví, jaká je funkce molekuly CD20, ani jaké jsou mechanismy její regulace.

„Zaměřujeme se na studium CD20 zejména u chronické lymfocytární leukémie (CLL), což je onemocnění vyskytující se hlavně u starších pacientů, pro něž je typický velmi heterogenní průběh. I přes neustálé pokroky v léčebných postupech je toto onemocnění v současnosti stále nevyléčitelné. Věříme však, že případné pochopení funkce a mechanismu regulace CD20 je klíčové pro úspěšnou léčbu pacientů s CLL. A to zejména pro vývoj dalších nových a účinnějších anti-CD20 monoklonálních protilátek, popř. pro jejich kombinaci s jinými účinnými léčivy, jako jsou inhibitory B-buněčného receptoru,“ popisuje mladá vědkyně.   

CLL je nejčastějším typem leukémie dospělé populace v západním světě (téměř 30 % všech leukémií). Před dvěma lety vyšla vědeckému týmu z CEITECu publikace v prestižním časopisu Blood, kde výzkumníci ukázali, že CLL buňky mají na svém povrchu větší množství CD20 molekuly ve chvíli, kdy z lymfatických uzlin migrují do krevního řečiště, a popsali mechanismus podílející se na regulaci CD20 v rámci mikroprostředí tohoto typu leukémie.  

V následující publikaci, kterou letos v létě zveřejnil prestižní časopis Leukemia, se zaměřili na studium funkce, kterou by CD20 mohla v mikroprostředí zastávat. Podařilo se jim popsat její roli v signalizaci přes B-buněčný receptor (BCR). Stimulace BCR u zdravých B buněk je nezbytná pro jejich množení v případě infekce. U nádorových B buněk však dochází k nadměrné aktivaci BCR, a to především v prostředí lymfatických uzlin, což je jednou z příčin agresivity maligních B buněk. Terapeutická protilátka rituximab zaměřená na molekulu CD20 likviduje při terapii pacientů s CLL přednostně buňky s vysokou expresí CD20 a současně s vysokou aktivitou BCR, přičemž se jedná o nejagresivnější CLL buňky. To může být jedním z důvodů, proč je tato protilátka tak účinná.

Výzkum probíhal v laboratořích CEITECu a Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se tedy o práci velkého počtu vědeckých pracovníků z různých pracovišť, LF MUNI a také lékařů z FN Brno. Gabriela Pavlasová je první autorkou obou objevných publikací, nicméně tento úspěch vnímá jako ocenění celého týmu. „Jmenovitě bych chtěla vyzdvihnout zejména přispění Marka Borského, Veroniky Šandové, Michaela Doubka, Yvony Brychtové a Jiřího Mayera,“ doplňuje Pavlasová.

V současnosti se vědecký tým nadále zabývá studiem CD20 u CLL, kdy zkoumá, která nová léčiva by bylo nejlepší kombinovat s anti-CD20 monoklonálními protilátkami.

O Gabriele Pavlasové

Gabriela vystudovala Přírodovědeckou fakultu MU, obor Molekulární biologie a genetika, kdy se zabývala solidními nádory dětského věku. Při nástupu na doktorské studium na Lékařské fakultě MU se zaměřila na hematologické malignity dospělé populace. Dizertační práci vypracovává na Interní hematologické a onkologické klinice FN Brno a LF MU a ve výzkumné skupině Mikroprostředí imunitních buněk CEITEC MU pod vedením Marka Mráze.