Klára Marečková: Stres v práci? Možná se jen stačí pořádně vyspat

2. listopadu 2018

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Neurovědkyně Klára Marečková z Výzkumné skupiny Milana Brázdila poskytla Hospodářským novinám rozhovor popisující provázanost spánku a stresu. 

Vystresovaní lidé spí kratší dobu, ukázal mezinárodní průzkum Paylab, kterého se minulý rok zúčastnilo jedenáct zemí. Se svými jedenácti tisíci respondenty se zapojilo i Česko. Studie ukázala, že přibližně 18 procent tuzemských zaměstnanců spí denně méně než šest hodin. Lidé zvyklí na tak krátký spánek si zároveň mnohem více stěžují na stres v práci.

„Stres může způsobovat nespavost, noční můry nebo neustálé přemýšlení nad problémy, které nás pak budí. Může tedy způsobovat poruchy spánku. Může tomu být ale i naopak a ve výsledku je možné, že i spánková deprivace naruší naši náladu,“ popisuje provázanost spánku a stresu neurovědkyně Klára Marečková, která pracuje v brněnském výzkumném institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Ve studii, na níž spolupracuje s profesorem Tomášem Pausem z Child Mind Institute v New Yorku, se zabývá otázkou, zda může malé množství prospaných hodin ovlivňovat také náš mozek.

K výzkumu ji inspirovala studie vědců z Harvardovy univerzity, kteří potvrdili, že lidské tělo začíná být náchylnější k různým onemocněním už po 15 dnech nedostatečného spánku. Účastníci výzkumu doktorky Marečkové strávili v univerzitním kampusu devět nocí. Polovina z nich spala pouze čtyři hodiny, ostatní účastníci si dopřávali osm hodin spánku. Čas trávili většinou ve společenské místnosti, kde se mohli dívat na filmy, povídat si s návštěvami, telefonovat, učit se či si zahrát ping-pong nebo stolní fotbálek. Měli také možnost jít na procházku nebo si zacvičit. V určité časy však museli podstoupit magnetickou rezonanci, vyšetření aktivity mozku a krevní testy.

Krátký spánek začal účastníky studie ovlivňovat již velmi brzy. Už třetí den pociťovali únavu. A právě tento den byl pro ně zároveň nejkrizovější. „Člověk dokáže být opravdu produktivní několik hodin, ale rozhodně ne třeba dvanáct. Navíc aby to zvládl, může se snadno stát, že nesnídá, na oběd má pět minut, pije hodně kávy, u večeře se přejídá a na zdravý životní styl nemá čas. Když uvedu příklad: i když člověk pracuje v normálním režimu, například na počítači, je pro jeho oči i záda zdravé, aby se na chvíli prošel a odpočinul si,“ přibližuje Marečková.

Existují ale i výjimky. Patří mezi ně například Jakub Strýček, ředitel marketingu ve společnosti Zonky. Spí nejvýše čtyři hodiny denně a žádné zdravotní problémy nemá. „Je to pro mě ideální čas, necítím nutnost spát déle. Mám pocit, že toho tak stačím udělat mnohem více. Probouzím se odpočatý a s čistou myslí,“ říká. Navíc neholduje kofeinu ani jiným „životabudičům“. Mezi těmi, kdo spí během týdne méně než šest hodin denně, je ale pouze osm procent lidí, kteří zároveň říkají, že v práci nepociťují stres.

Problémy se spánkem často mívají pracovníci nočních směn. Mohou trpět nedostatkem melatoninu, hormonu s antioxidačními účinky, který tělo vylučuje během nočního spánku. A jeho nedostatek může mít negativní dopady. „Pokud člověk nemá stálý režim, je náchylnější k různým onemocněním. Takže dlouhodobá práce v noci určitě zdravá není. Ale když už je to nutné, je dobré si alespoň hlídat, aby člověk spal dostatečně ve dne a v pokoji si zajistil klidné prostředí a tmu,“ radí Marečková. Nevyspalí a vyčerpaní lidé dělají snadněji chyby, což může mít v řadě profesí fatální následky. „Pozornost unavených lidí se může podobat až té u lidí s alkoholem v krvi. Zajímavé je, že alkohol za volantem společnost odsuzuje, zatímco únavy si příliš nevšímá,“ upozorňuje Marečková.

Podle ní je dokonce vhodné si občas během dne zdřímnout, pokud nejsme schopni spát osm hodin v kuse. „Obecně platí, že nejlepší je spát osm hodin. Popřípadě o něco méně či více, podle toho, jak kdo potřebuje. Víc už ne. Pokud ale někdo nezvládne svůj příděl spánku v jednom kuse, pak je naopak takový šlofíček dobrý,“ hodnotí Marečková. Odpočinkem se zvýší pozornost, některé studie dokonce dokazují pozitivní efekt na schopnost učení, protože během spánku v lidském těle dochází k přesunu informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

Jedním z cílů výzkumu brněnské vědkyně je i vzbudit diskusi o tom, zda by neměli studenti začínat výuku o trochu později. „Adolescenti jsou vystaveni hormonálním změnám, stresovým podmínkám a často také nedostatku spánku,“ vysvětluje výzkumnice.

Zdroj: IHNED.cz