Mladá vědkyně Patrícia Klobušiaková zkoumá, jak tanec ovlivňuje mozek. Zlepšuje nejen pozornost

13. listopadu 2018

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Tanec nejspíše pozitivně působí na mozek. Vychází to z pilotních výsledků výzkumu brněnského centra CEITEC, se kterým studentka medicíny na Masarykově univerzitě Patrícia Klobušiaková zvítězila na studentské vědecké konferenci.

U výzkumu týkajícího se vlivu pohybu na mozek zdravých seniorů a pacientů s mírnou kognitivní poruchou je od začátku. „Cílem projektu je vyhodnotit efekt šestiměsíční tanečně-pohybové intervence na strukturu a funkční konektivitu mozku,“ vysvětluje Klobušiaková.

Nyní mají výsledky od 62 lidí účastnících se výzkumu. Ti byli na začátku rozděleni na cvičící, kteří půl roku pod vedením lektorů třikrát týdně dělali tanečněpohybová cvičení, a necvičící, kteří nedělali nic. Před začátkem a po konci výzkumu všichni absolvovali sérii vyšetření, konkrétně magnetickou rezonanci, neuropsychologické vyšetření a vyšetření tělesné zdatnosti.
„Momentálně jsme dokončili nábor dat od poslední kohorty subjektů, ve finále jich budeme mít skoro dvakrát víc,“ zmiňuje Klobušiaková, kterou teď čeká dlouhé zpracovávání dat.

Tanec ovlivňuje strukturu mozku

Zatím výsledky ukazují pozitivní vliv pohybu na mozek zdravých seniorů i pacientů s mírnou kognitivní poruchou. Výsledky zpracování dat z magnetické rezonance ukázaly, že tanec může mít dobrý vliv například na vizuální funkce nebo pozornost jedince. „Závěr je, že tanečněpohybová aktivita pozitivně ovlivňuje strukturu a plasticitu mozku,“ říká. Konečné výsledky budou známé zhruba do roka.
Původně se Patrícia Klobušiaková chtěla stát vojenskou lékařkou, ale jako občanka Slovenské republiky nemohla nastoupit na kombinovaný vojenský obor v Hradci Králové. Proto vybírala z nabídky všeobecných lékařství, kde zvítězila Masarykova univerzita.
„Když mě přijali na medicínu do Brna, dostala jsem e-mail s nabídkou účasti v programu s rozšířenou vědeckou přípravou P-PooL, který fakulta otevřela předcházející rok,“ popisuje Klobušiaková důvod, proč zvolila brněnskou univerzitu oproti pražské.

Do programu P-PooL ji přijali a hned v prvním ročníku studia dostala seznam výzkumných témat. „Tehdy jsem neměla představu, co bych chtěla dělat, tak jsem si víceméně náhodně vybrala neurovědní výzkum na CEITEC,“ vypráví studentka, která nyní nastupuje už do pátého ročníku studia všeobecného lékařství.
Aby toho neměla málo, po třech letech na medicíně nastoupila ještě na obor Elektronika a sdělovací technika na VUT. V té době už byla naplno zapojená v projektech, kde se naučila samostatně zpracovávat data a další věci, které normálně dělají až biomedicínští inženýři. „Podle mě se dají stíhat dvě školy i práce, pokud si to člověk dobře naplánuje,“ uzavírá studentka optimisticky.

Zdroj: 5plus2

Foto: Ludmila Korešová