Nejlepší diplomová práce zkoumá DNA

22. března 2018

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Martin Gajarský, který studuje na přírodovědecké fakultě a v Ceitecu MU, letos získal cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci. Věnoval se v ní strukturám DNA, přesněji koncům deoxyribonukleové kyseliny zvaným telomery.

„V poslední době se ukazuje, že DNA není jen jednoduchým ‚hard diskem‘, tedy zdrojem informací, jak se předpokládalo. Netvoří totiž jen notoricky známou dvoušroubovici, ale je schopná vytvářet i různé jiné, takzvané nekanonické struktury. Velmi zjednodušeně se dají představit jako uzlíky na vlákně DNA. Tyto struktury nejen chrání integritu genomu, ale zároveň přispívají k regulaci expresi jednotlivých genů,“ přiblížil svou práci Gajarský.                                        

Doplnil, že studoval telomery kvasinek. Telomery jsou obecně považovány za jakési buněčné hodiny a úzce souvisejí se smrtelností buňky a rakovinou. „Právě u nich se nám podařilo objevit nový strukturní motiv a poukázat na dosud neznáme principy a možnosti skládání DNA,“ dodal .

Jeho výzkumná práce vyžadovala, aby zvládl řadu metod strukturní biologie, počítačového modelování i biochemie. Využil při tom naplno studovaný obor biofyziky. „Když jsem byl na gymnáziu, čelil jsem problému, který asi zná většina středoškoláků, nevěděl jsem, jaký obor chci studovat. Pro biofyziku jsem se nakonec rozhodl proto, že jsem vždycky víc tíhnul k přírodním vědám a přitahovala mě multidisciplinarita tohoto oboru,“ uvedl Gajarský, který v doktorském studiu přešel na biochemii, která je bližší jeho zaměření ve výzkumu.  

Na tom pracuje ve skupině Lukáše Trantírka v Ceitecu. „Dva mí spolužáci u něj byli už během bakalářského studia a moc si to pochvalovali a doporučili mi jeho laboratoř. Tak jsem je poslechl a jsem velmi rád, že jsem to udělal. Máme tu výborné podmínky, ať už z hlediska odborného vedení a technického zázemí, ale také skvělý kolektiv,“ dodal doktorand.

Aktuálně pracuje na několika projektech. S kolegy se dál věnuje DNA struktuře, kterou popsal, a snaží se lépe pochopit její potenciální biologické funkce. Dělají to tak, že sledují její chování při tom, když změní její sekvenci nebo DNA upraví chemicky. Zkoumá také rozdíly v tom, jak je DNA schopná vázat bílkoviny, když je poskládaná a když je volná. Studuje také molekuly zvané ligandy, které mohou stabilizovat nekanonické struktury DNA a fungovat tak jako potenciální léčiva.

„Tato práce mě zatím naplňuje a baví a rád bych v ní pokračoval. Uvidíme, co přinese budoucnost,“ dodal Gajarský, který je aktuálně ve druhém ročníku doktorského studia.